Horský film Poprad (2003, SR)

Vystudoval VUT v Brně a stal se režisérem audiovizuálního centra této školy a současně v ČST asistentem kamery. Začal studovat dálkově na KDT FAMU a po absolutoriu (1991) je scenáristou a režisérem ve svobodném povolání. Vedle dokumentu se věnuje široké paletě audiovizuální tvorby, tv. přenosům vážné hudby (zahajovací koncerty festivalu Janáčkův máj, Anděl 2005 ad.), hudebním klipům (R. Křesťan, I. Kelarová, Čankišou, Yo Yo Band...), tv. magazínům (alternativní týdeník BIFÉ, 1994-95) a studiovým pořadům (Kontakt speciál, 1993-94; soutěž pro mladé www.eXtravýzva.cz, 1999, West Extra dávka pro TV Markýza, 1998, 2002, 2003 atd.). Poté se soustředil hlavně na hraný a TV film, od prvního pokusu o příběhu Eskymo Welzla Požírač medvědů (1996) přešel k pohádkám (Království potoků, 2005; O kominickém učni a dceři cukráře, 2007) a komediálnímu žánru (Komediograf, 2003; Kája a Zabi, 2007), jeho nejsilnější stránkou jsou tajemné příběhy (Brána andělů z cyklu Strážce duší, 2004); zatím největší úspěch měl distribuční film MAHARAL (2007) a jeho seriálová podoba. K úspěšným počinům patří i strhující příběh bonvivána a 1. majitele studia animovaného filmu v Brně Otakara Berthena-Brožka Velkofilm (2008, 2× 70 min.). Posledními jeho režijními pracemi v žánru hrané tvorby je seriál pro náctileté 4teens (2011)a televizní film Sejít z cesty (2012).

V dokumentech lze vysledovat tři okruhy: filmy tematicky ukotvené doma, snímky realizované za hranicemi, a hlavně díla o kultuře a jejích fenoménech. Do 1. skupiny patří politicky zaměřené sondy Čára (1993) o prvním měsíci na nově vzniklé česko-slovenské hranici; Moravo, Moravo (1993) o pomýšlení Moravanů na samostatnost; o slovenských volbách s lídry Vladimírem Mečiarem a Jánem Čarnogurským Předvolební guláš (1994, cena Pierot za režii); o situaci slovenských masmédií za vlády V. Mečiara Večery bez M. M. (1995); variace oslav státního svátku 1. máj 1995 (1995). U jiných je zřetelný sociální aspekt (homeless v černovické skládce Jáma, 1994, cenu poroty na MF v Lodži), snaha proniknout do psychologie zločinců (o případu kolínského gangu Zabijáci s. r. o., 2005) či postihnout specifický jev (život na legendární Stodolní ulici v Ostravě za nejkratší noci v roce Léto u černého moře, 2003). Ve Spirálách zrady (1999) se uvolil vytvořit předehru k sérii Třicet návratů, která měla porovnávat realitu a fabuli z normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana (1974). V suverénním a strhujícím příběhu Vznik a pád království ševců (2004, 60 minut) rekonstruoval ságu světoznámého rodu Baťů, přičemž se nechal inspirovat předlohou spisovatele Miroslava Ivanova. Podstatná byla pro Jandourka spolupráce s FEBIEM, jehož se stal kmenovým a klíčovým autorem. 

Přes různorodost žánrů si udržuje v rukopisu svěžest, řadu filmů natočil moderními vyprávěcími postupy, je schopen nalézat vlastní autorská témata a stejně tak kvalitně plnit zadání tv. a produkčních společností. (-št-)